Schořov






          První oficiální písemný záznam o obci je z roku 1352, kdy majitelem byl Jan z Bratčic, syn Zdislava. V té době byl postaven kostel sv. Kříže na dnešním hřbitově, který v 17. století vyhořel a nic se z něj nedochovalo. Do roku 1242 bylo sídlo spravováno z Bratčic. Od roku 1242 do roku 1418 byly cirkevním majetkem, kdy daroval zboží Schořov Jan z Bratčic křížovníkům Německého řádu v Drobovicích. Po porážce řádu přešla Drobovická komenda do královských rukou.
   Mezitím se zde objevilo několik vlastníků až v roce 1394 koupil Tchořov (tak se obci říkalo) Beneš ze Smrdova. Od roku 1411 byl majitelem Schořova zeman Jan z Tchořovy. Dalšími majiteli byli bratři Petr a Prokop z Lukavce, Bernart Žehušický, obec Čáslav, které po katastrofě bělohorské byla obec vzata a prodána hraběnce Marii Magdaléně Trčkové z Lípy.
   Roku 1636 byly hraběti Janu Trčkovi statky zkonfiskovány a Ferdinand III. je daroval generálu Arnoštovi de Suys. Syn generála prodal Schořov roku 1676 hraběnce M. Barboře z Pöttingů, která je odkázala svému synovi Františku Karlovi. (Barbora z Pöttingů vystavěla roku 1697 kapli u Schořova).
   V třicetileté válce byla ves Schořov zpustošena a úplně zanikla. Katastr byl přivtělen do katastru obce Zbudovice. Na sklonku 17. století byla opět obnovena.
   Roku 1739 bylo zadlužené tupadelské panství, kam patřila i obec Schořov, prodáno veřejnou dražbou kněžně Kateřině z Auerspergů a spojeno s panstvím žlebským. Roku 1850 postavili majitelé v přilehlém lese lovecký zámeček, který byl zbořen a teprve před několika lety byl obnoven. Rodina Auerspergů vlastnila panství až do parcelace v roce 1924.
   V roce 1841 byla v obci postavena škola, která byla provozována až do II. světové války. Po válce byla vystavěna škola nová fungující do roku 1974, kdy byla zrušena.
   Roku 1963 je obec politicky přičleněna k MNV v Tupadlech, kam náležela až do roku 1989.
   Od roku 1990 je Schořov samostatnou obcí.
   


Obecní úřad

Historie

Památky

Aktuality

Kontakty

Úřední deska